Milton Friedman – přednáši na konferenci na téma co je inflace, kdo za ni může, proč vzniká a jaké jsou důsledky.
Velmi jednoduchým jazykem pochopitelný i laikům a normálním lidem, vysvětluje základy pojmu inflace a hlavně zasazuje do historického kontextu. Ponechává na každém posluchači aby odhadl důsledky, které se ho osobně mohou dotknout…
Z wikipedie:
Friedman byl velmi význačným liberálním ekonomem 2.pol. 20.stol., zastáncem doktríny Laissez faire a jako takový značně přispěl k rozvoji neoklasické ekonomie.
Profesní život
Studoval matematiku na Rutgers University a později ekonomii na univerzitě v Chicagu. V roce 1935 pracoval ve Washingtonu na přípravě rozsáhlé studie o rozpočtech spotřebitelů. V letech 1941–1943 pracoval na ministerstvu financí, kde se zabýval daňovou politikou válečného období, pracoval jako matematický statistik, věnoval se problémům návrhů zbraní, experimentům v metalurgii a válečné taktice. Na podzim roku 1950 pracoval jako konzultant agentury vlády Spojených států, která realizovala plnění Marshallova plánu. V letech 1946-1977 byl profesorem ekonomie na Chicagské univerzitě. Byl poradcem B. Goldwatera a R. Nixona.
Portrét Miltona Friedmana
Zabýval se příčinami inflace, problematikou růstu mezd a cen. K nejvýznamnějším patří jeho studie o důležitosti peněz při vysvětlování inflace a jeho studie zabývající se časovými zpožděními ve všech typech hospodářské politiky. Vycházel z kvantitativní teorie peněz. Bojoval proti „sociálnímu státu“, rozhazovačné fiskální politice a vysokým daním. Jako nástroj udržení měnové stability prosazoval monetární politiku skrze regulaci množství peněz. Byl tak nejvýznamnějším představitelem monetarismu a Chicagské školy, spolu s Friedrichem Hayekem zaníceným liberálem.
Odhalil neplatnost Phillipsovy křivky (závislost nezaměstnanosti a inflace, za cenu inflace tedy nelze snížit nezaměstnanost): Ta podle něj platí jen v krátkém období, v dlouhém období je Phillipsova křivka ustálena na přirozené nezaměstnanosti.
Nobelovu cenu za ekonomii získal v roce 1976 za výsledky v oblasti analýzy spotřeby, historie a teorie peněz a za předvedení složitosti stabilizační politiky.
Zemřel 16. listopadu 2006 ve věku 94 let. Zprávu o jeho úmrtí oznámila rodinná mluvčí. Podle ní zemřel na selhání srdce v nemocnici nedaleko San Francisca.
Dílo:
K jeho nejznámějším dílům patří například:
Za vším hledej peníze (Money Mischief) – 1992, kniha on-line v češtině
Kapitalismus a svoboda (Capitalism and Freedom) – 1962, kniha on-line v češtině
Svoboda volby (Free to Choose) – 1990 (napsal ji společně se svou ženou Rosou Friedmanovou), kniha on-line v češtině
Napsal také slavný text pojednávající o metodě ekonomické vědy, který v češtině vyšel pod názvem Metodologie pozitivní ekonomie a jenž je taktéž díky Liberálnímu institutu k dispozici on-line. Platnost teorie ověří jen totožnost s realitou.
Externí odkazy:
Rozhovor z Hospodářských novin (5. června 2006)
The Shock Doctrine, kniha polemizující s dopady Friedmanových myšlenek na dnešní svět
Biografie Milton Friedman, VŠE-Praha
